Přirozené zahradničení - aneb život v souladu

Je mnoho jmen pro stejný směr ...

Můžete se setkat s názvy přírodní zahrada, permakulturní zahrada, biozahrada, ekozahrada, zahrady blízké přírodě, GAIA gardens, živá zahrada, zahrada pro život, biodynamické zahradničení,  to vše jsou směry které uplatňují přirozený přístup k zahradě...

Přirozený přístup (nejen) k zahradě

Přirozenost vycházející z principů přírody:

- propojenost (každý prvek funguje v rámci "vyššího" celku v propojení)

- rovnováha

- udržitelnost = regenerace sebe sama

- správná míra - ve všem a při každém rozhodnutí je důležité respektovat, aby to bylo "akorát" nazývám to "optimalizací" :-)

- vše se neustále vyvíjí (do současných rozhodnutí zahrnout předchozí zkušenosti, aby se dosáhlo "lepšího" výsledku)

- vše je živé (každá součást přírody je živá)

- vzájemný respekt a úcta (vše si zaslouží úctu a respekt)

- neoddělitelnost - vy jste také součástí celku (zahrady) , neoddělujte se od ní :-) , jste pro ní důležitý "parťák", tak jako VY ovlivňujete zahradu, zahrada má vliv na Vás- Vaše cítění, myšlení, vnímání...

- zdravá rozhodnutí (selský rozum, zdravé rozhodování-přínosné pro vše živé, včetně nás)

- uzavřené koloběhy (koloběh materiálu, vody, energie)

- vše má mnohostranný užitek a účel/funkci

- jednoduchost a funkčnost (žádné složitosti, co je pravdivé je jednoduché a funkční=přirozené)

Když uplatňujeme tyto principy při tvorbě zahrady a její péči....

TAK ŘEŠÍME konkrétní témata spojené se zahradničením blízkým přírodě....

Všechny tyto témata jsou "běžné", ale rozdíl je v přístupu, způsobu nahlížení a o tom si něco povíme blíže u jednotlivých témat (klikněte na nadpis)

JAK VYTVOŘIT PŘIROZENOU ZAHRADU - design, pravidla

"SMÍŠENÉ" VÝSADBY aneb společenství rostlin

PĚSTOVÁNÍ ZELENINY

LÉČIVÉ BYLINY

KOMPOSTOVÁNÍ

HNOJENÍ

OŠETŘOVÁNÍ ROSTLIN

ZAVLAŽOVÁNÍ

SEMENAŘENÍ

https://ekozahrady.com/

https://www.zelenadomacnost.com/k/zivot-na-zahrade

https://www.prirodnizahrada.eu/principy-prirodni-zahrady/

https://zivot-v-souladu.cz/videa-vyroba-ptaci-budky/

https://www.ornita.cz/cz/horni-menu/dokumenty/technicke-navody-na-vyrobu-ptacich-budek

https://www.zelenadomacnost.com/blog/index.php/2022/05/26/jak-vyrobit-ptaci-budku/

https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/ptaci-budky/vyroba-ruznych-typu-budek/

živá zahrada

https://zivazahrada.cz/jak-na-to/principy-zive-zahrady/

Hospodařme přirozeně, bez chemie.

Používejme metody přírodního zahradničení.

Nepoužívejme žádné chemické přípravky. Používejme přírodní hnojiva: kompost, hnůj, rostlinné výluhy a preparáty. Upřednostňujme biologické způsoby ochrany rostlin, jakým je např. podpora přirozených lovců (predátorů) zahradních škůdců a jejich cílené nasazování. Pamatujme, že i "plevel" má na zahradě své místo, proto ho neničme tam, kde nepřekáží.

Vyhněme se používání rašeliny.

Nepoužívejme rašelinu, i když je to přírodní hnojivo, protože těžba rašeliny je velice ničivá a zanechává v přírodě nezhojitelné rány. Namísto rašeliny užívejme vlastní kompost, který obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru, a navíc do půdy navrací půdní život. Pro rostliny vyžadující chudý a kyselý substrát je možné použít kompost z bukového či dubového listí, případně z mladých větviček jehličnanů. Vynikající a ekologickou výživou pro rostliny je netopýří guáno. Jde o vysušený trus netopýrů, který každoročně odklízíme z budov, kde sídlí netopýří kolonie.

2. Zachovejme pestrost zahrady a podporujme její přirozené prvky.

Ponechme na zahradě neupravená a neposekaná místa.

Nesnažme se mít celou zahradu pečlivě upravenou. Ponechme místa i s vysokou trávou. Nakrátko sekaný trávník je téměř mrtvý a zvířata se mu většinou vyhnou. Má-li mít tráva a byliny, které v ní rostou, možnost vysemenit a rozrůst se, promění nám po čase trávník v květnatou louku. Při sekání zkusme občas zaměnit motorovou sekačku za tradiční kosu či srp. Kromě toho, že si zdravě protáhneme tělo, zachráníme spoustu druhů hmyzu před smrtící sekačkou.

Pěstujme původní druhy dřevin a bylin.

Pokud to jen trochu jde, pěstujme původní druhy stromů, keřů a květin. Vybírejme takové odrůdy, které nejenže přinášejí bohatou a chutnou úrodu, ale poskytují také útočiště a potravu živočichům. V případě ovocných stromů je vhodné sáhnout po původních krajových odrůdách, které se nejlépe přizpůsobí místním podmínkám, netrpí nemocemi a nabízejí bohatství vůní a chutí ovoce našich babiček a prababiček. K tomu všemu se jedná o krásné a vzrůstné stromy, pod nimiž zvířata i my nalezneme příjemný stín.

Kupujme semínka a sazeničky od místních zahradníků.

Abychom zvýšili pravděpodobnost, že se jedná o původní druhy. V obchodech nadnárodních společností původní rostliny většinou nenajdeme.

Nepřenášejme rostliny pro zahradu z přírody.

Každý odběr organismů z volné přírody je dnes nezákonný. Smyslem živé zahrady je vytvářet nové prostředí pro ohrožené druhy rostlin a živočichů, nesmí tedy vznikat na úkor přirozeného prostředí.

Nerozšiřujme rostliny z naší zahrady do přírody.

I to je zákonem zakázané. Nikdy nemůžeme vědět, zda konkrétní rostlinka nezpůsobí v přírodě zásadní změny. Může se to lehce stát. Invaze křídlatek, bolševníků či akátů jsou toho důkazem.

3. Vytvořme dostatek úkrytů pro živočichy.

Ponechme v zahradě hromadu listí a větví.

Listí a větve jsou skvělý úkryt pro obojživelníky, plazy, hmyz, pavouky a malé savce. Listí shrabujme pod křoviny, na podzim nechme na zemi část spadaného ovoce. Část jablek a jiných plodů ponechme i na stromech.

Udělejme si na zahradě "divoký koutek".

V "divokém koutku" můžeme pěstovat plazivé či popínavé keře (například ostružiny a břečťan), své místo zde naleznou i divoké druhy rostlin. Například kopřivy nám do zahrady přilákají mnoho druhů motýlů. Vhodné je takový koutek umístit do nejméně navštěvované části zahrady, kde nikomu nevadí a zvířata tam mají potřebný klid. Přihoďme i hromadu nařezaného dříví a kamení nebo kmen starého mrtvého stromu, který také významně rozšíří možnosti pro další živočichy na zahradě. Máme-li tu možnost, ponechme na zahradě mrtvý strom. Ten nám okamžitě zvýší počty druhů živočichů.

Poskytujme živočichům dostatek míst k rozmnožování.

Pro ptáky, netopýry, hmyz, ježky, čmeláky a další připravme vhodné budky. Pro plazy a hmyz jsou ideální suché zídky či hromady kamení. Užitečné živočichy v zahradě také podpoříme, pokud ponecháme část kompostu po celý rok netknutou. A samozřejmě, důležitým prvkem pro rozmnožování (nejen) obojživelníků je vodní prostředí!

Nerušme hnízdící ptáky.

Nepřibližujme se k ptačím hnízdům. Vězme, že nás neustále pozorují bystré oči predátorů (straky, sojky, kočky), kteří, pokud je na hnízdo upozorníme, ho okamžitě vyplení.

4. Poskytněme živočichům dostatek vody a potravy.

Poskytujme živočichům vodu po celý rok.

Pokud je to možné, vybudujme zahradní jezírko. Nemáme-li dostatek prostoru, umístíme na zahradě alespoň bezpečné napajedlo. To je vhodné umístit na zem na volné prostranství, aby měli pijící živočichové možnost včas spatřit případného predátora a utéct. Vodu v něm vyměňujme nejlépe každý den. U jezírek nezapomeňme, že nesmějí mít kolmé břehy, aby se z nich vždy dostali jak živáčci, kteří omylem spadnou do vody, tak žáby a čolci poté, co se rozmnoží a promění se z pulců. U nebezpečných nádrží stačí nainstalovat šikmé hrubé prkénko, po kterém mohou zvířata z vody vylézt.

Poskytujme živočichům potravu po celý rok.

Především se jedná o přirozenou potravu v přirozeném prostředí, ale nebojme se na zahradu umístit po většinu roku i krmítko.

5. Udržujme zahradu pro živočichy bezpečnou a průchodnou

Neoddělujme zahradu neprostupně od okolí

Máme-li zděný plot, vytvořme do něj alespoň otvory, které umožní živočichům prostupovat z okolní krajiny a navracet se do ní. Bez toho se k nám ježci či obojživelníci nedostanou. Ideálním řešením je samozřejmě plot živý, tvořený z našich původních bobulovitých dřevin.

Nevytvářejme zbytečné bariéry, překážky a pasti pro živočichy

Zamysleme se nad tím, kde máme na zahradě místa, kde by živočichové mohli uvíznout, kam by mohli spadnout, odkud se nedostanou ven; skleněné stěny, do kterých mohou narazit ptáci, a pokusme se taková místa odstranit nebo zabezpečit.

6. Dokumentujme a sdílejme svá pozorování.

Zapisujme si vše, co na své zahradě zahlédneme a zaslechneme, kdy a za jakých okolností. Pořiďme si fotografie a videa. Časem budeme moci porovnávat svá pozorování s roky minulými a jistě dojdeme k zajímavým závěrům.

Sdílejme svá pozorování se sousedy, s přáteli, s kolegy, komunitou. Nebojme se svá zajímavá pozorování sdílet s místní ochranářskou (Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická) nebo vědeckou (ústav, muzeum, univerzita) institucí.

7. Užívejme si svou zahradu!

Najděme si čas si na své zahradě odpočinout! Bavme se pozorováním života kolem nás!

www.prirodnizahradytrejbal.com

https://www.veronica.cz/prirodni-zahrady

Přečtěte si a inspirujte se

• Kupte si nejžádanější a nejúspěšnější publikaci Zdravá zahrada od Heleny Vlašínové
• Ještě nemáte Otočné zahradnické kolečko?
• Knížečka Jak na přírodní zahradu zdarma ke stažení nebo k zakoupení
• https://www.veronica.cz/publikace-ke-stazeni?i=111
  
• Magazín přírodních zahradníků
• https://www.veronica.cz/magazin-prirodnich-zahradniku
• https://www.veronica.cz/abeceda-prirodni-zahrady
  

Kde jsou přírodní zahrady v České republice?

Přehledná mapa všech certifikovaných přírodních zahrad v ČR

https://www.zahrada5elementu.cz/podpora-zivocichu-na-zahrade/

https://kompostuj.cz/jak-na-to/jak-na-zahradni-kompostovani/

https://kompostuj.cz/nase-vyrobky/

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/komunitni-kompostovani-zkusenosti-z-praxe-a-tipy-pro-zacatecniky

https://www.jimejinak.cz/kategorie/clanky/zijeme-jinak/ekozahrada/

https://kokoza.cz/trideni-a-kompostovani/kompostovani-na-zahrade/

https://www.zemito.cz/jake-jsou-moznosti-kompostovani/?srsltid=AfmBOorhANKbhzPKrhBiXErgrsnTMILdBX0FAzuLz4qg83kIXuKeI7n6

https://www.jimejinak.cz/vse-o-kompostovani-zalozte-si-vlastni-kompost-v-5-krocich/

https://www.samosebou.cz/2018/09/21/rady-tipy-jak-na-kompost/

https://www.hornbach.cz/navody/jak-zalozit-prirodni-zahradu/

Čím uděláte organismům v přírodní zahradě a v půdě radost:

• Vyhněte se jakýmkoli jedům. Chemikálie půdu a život v ní pouze oslabují. Místo toho dvakrát až třikrát ročně používejte organická hnojiva. Obsahují ty správné živiny pro zdravý půdní život.
• Pravidelné mulčování půdu nejen vyživuje, ale také ji chrání před přírodními živly a plevelem. Mulčovat můžete podzimním listím, slámou, senem, dřevní štěpkou, skořápkami (jsou dobré k tomu, aby se na zahradu nedostali slimáci a kočky), kůrou, štěrkem nebo dokonce kartonovými třískami!
• Chcete si vyrobit vlastní organické hnojivo? Každoročně ošetřete půdu dávkou kompostu. Uděláte tím velkou radost mnoha tvorům na zahradě.
• Voda z vodovodu často obsahuje velké množství vápníku. To může způsobit příliš vysoké pH (kyselost) půdy. Tomu můžete čelit zaléváním zahrady dešťovou vodou.

https://vedomazahrada.cz/uvod/prirodni-principy/

Přírodní principy pro zdravou zahradu

Jedná se o sled zákonitostí, které vycházejí z přírody.

Je to stejné, jako když se na podzim ukládá medvěd ke spánku a dělá si zásoby podkožního tuku, tak podobně i stromy (a nejen listnaté) se ukládají k odpočinku a dělají si zásoby cukru a dalších živin pro období nepřízně a chladu. Jehličnany si na podzim potáhnou jehličí silnou vrstvou vosku, aby se zabránilo vypařování vody, listnaté stromy zase shodí listy.

V létě v horkých dnech je příroda uzpůsobena tak, že listy a koruny stromů a keřů přirozeně ochlazují okolní prostor a vypaří značné množství vlhkosti do okolí, čímž dokážou ochladit okolní vzduch i desítky °C.

A je toho mnohem víc...

https://ekozahrady.com/

https://www.lipka.cz/ke-stazeni

https://lesodiverzita.cz/

https://www.skolni-zahrada.cz/klimatickazahrada/

Klimaticka zahrada

Úvod

Co to znamená, že se na Zemi mění klima? Někde je výrazně tepleji, jinde (a to se nás netýká) chladněji, čekají nás častější extrémy v podobě vysokých teplot, nebo silných mrazů a změny v rozložení srážek. V následujících letech také očekáváme náhlé silné větry, období sucha a požárů, nebo naopak zvýšených průtoků a záplav. Na to všechno musíme reagovat změnami ve využívání krajiny. Je třeba ochlazovat města, zadržovat vodu, pracovat úplně jinak s půdou, s lesy, zemědělskou krajinou i se zahradou.

Školní zahrada může být modelovým stanovištěm, kde se s těmito změnami dokážeme vypořádat. A právě proto jsme připravili publikaci o tom, jak v zahradě udržet vodu, jak pracovat s deštěm (i přívalovým), a jak si poradit naopak s nedostatkem vody. Očekávejme, že pitné vody nebude vždy tolik, abychom s ní mohli ještě navíc zalévat zahrady. Bude se využívat dešťovka a tzv. šedá voda.

Protože čekáme vedra a sucha, školní zahrada by měla být co nejvíce stinná. Horko nás bude častěji vyhánět z budov. Školní zahrada, přilehlý park a příměstský les budou na jaře a v létě pro výuku mnohem příjemnější stanoviště. Učit se bude nejlépe pod chladícími stromy nebo poblíž keřů a zahradní divočiny.

Školní zahrada může být centrem biodiverzity. Krajinu máme poničenou chemií a eutrofizací, zemědělská výroba je závislá na pesticidech a umělých hnojivech (byť by být nemusela). A naše zahrada by měla být důkazem, že to jde jinak. Zaměřme se na půdu a na její schopnost vázat živiny a vodu. Na rozmanitost života – ve vysoké trávě, trouchnivém dřevě, mokřadu, divočině a v korunách stromů…

Školní zahrada není plocha, kterou je potřeba vyždímat a ekonomicky zhodnotit (tak jako se dneska drancuje orná půda, lesy nebo rybníky), ale prostor, kde můžeme modelovat zdravou krajinu, sbírat příklady dobré praxe a učit naše žáky, jak o prostředí kolem sebe správně pečovat. Jak domýšlet následky našich rozhodnutí a činů s ohledem na snižování naší uhlíkové stopy a podpory ekosystémových služeb naší zahrady.

A hlavně: školní zahrada je místem, kde se má učit. Kde jinde vidět zákonitosti a zázraky, se kterými příroda pracuje? Kde jinde sledovat, jak funguje počasí a klima? Kde se dá demonstrovat evaporace, albedo, latentní teplo? Kde se dá ukázat, jak významné jsou rostliny a zejména dřeviny pro vázání uhlíku a malý vodní cyklus…

Proto přicházíme s příručkou, která se může stát rukojetí učitele, jenž pečuje o školní zahradu, školníka, ředitele, ale i žáků, kteří na úpravách zahrady mohou participovat nejen jako pracovní síla, ale i jako ti, kteří zahradu plánují a tvoří.

První část publikace je věnována vlastní zahradě, novým prvkům, které akcentují klimatické změny, počítají s tropickými teplotami i nedostatkem nebo nadbytkem srážek. Budeme se zabývat adaptací zahrady na změny klimatu, ale budeme hledat i mitigační funkce, které pomáhají změny zmírnit, jako jsou vzrostlé stromy, mrtvé dřevo nebo biouhel. Doporučíme netradiční koncept kapesního lesíku, který může stát v téměř každé zahradě, zaměříme se na šetrné zalévání, mulčování a na druhy, které by měly extrémní změny teplot vydržet.

Druhá část publikace je určena především pro učitele předmětů, zvláště fyziky, přírodopisu nebo zeměpisu. Nabízí lekce na téma klimatu a klimatické změny, které se učí nejlépe právě v zahradě, a to s využitím klimatických prvků zahrady, demonstračních ploch a objektů, ale i neotřelých metod. Většina příkladů a lekcí je pojata badatelsky, prožitkově nebo s využitím zkušenostního učení.

Uvědomujeme si, že klimatické vzdělávání je něco nového, co třeba nenajdete v aktuálním RVP, ale jsme si jistí jeho naléhavostí. Je podstatné pro pochopení toho, jak planeta funguje, jak ji ovlivňujeme a jak máme své chování měnit. A svůj přístup ke krajině, energiím, společnosti a dosavadnímu ekonomickému systému (který je závislý na stoupající produkci) musíme změnit velice rychle.

Publikaci dostáváte v elektronické verzi. Je psána rychlou rukou na letních táborech a v přestávkách mezi zahradničením. Příručku budeme doplňovat, upravovat a aktualizovat, protože trendy ve výuce i v klimatickém zahradničení se mění velmi rychle.

Těšíme se, že právě vaše školní zahrada bude mezi prvními vlaštovkami v moderním přístupu nejen k zahradě jako takové, ale i v klimatické výuce.

Dana Křivánková (za zahradničení) a Martin Kříž (za klimatickou výuku)

Obsah:

1 – Půda

2 – Zadržení vody pomocí modelace terénu

3 – Průlehy

4 – Svejly

5 – Vodopropustné povrchy

6 – Kompost

7 – Zelené hnojení

8 – Bezrašelinné substráty

9 – Biouhel

10 – Mulč

11 – Stín

12 – Ochlazení

13 – Stromy

14 – Živé ploty

15 – Popínavé rostliny

16 – Vertikální zahrady

17 – Voda

18 – Vodní prvky

19 – Dešťový záhon

20 – Mrtvé dřevo

21 – Vyvýšený záhon

22 – Německá kopa

23 – Africký záhon

24 – Snížený záhon

25 – Jíchy

26 – Louky

27 – Kompostovací záchod

28 – Proklimatická péče o zahradu / Péče o zahradu příznivá klimatu

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

https://hanakubackova.cz/kdyz-zahrada-promluvi/

Když zahrada promluví

Můj doposud nejkrásnější prodej nemovitosti proběhl v roce 2016. Téměř hektarová zahrada v Hlásné Třebáni nabídla pestré zážitky.

Když jsem ji uviděla poprvé na schůzce s majiteli, byla jsem okouzlena na první dobrou. Sad, vzrostlé jehličnany i listnáče, fenomenální výhled ze špičky zahrady v kopci, studánka … bylo tam vše, co si často člověk, který chce koupit pozemek, přeje.

Majitelé, kteří bydlí na Moravě, mi svěřili klíče a mise mohla začít. Od začátku jsem cítila, že mým největším úkolem bude stát se dobrým vodičem na přitáhnutí nového majitele, který takový kus země ocení a bude si ho vážit. Nepochybovala jsem o tom, že mám velkého pomocníka – a to tuto zahradu, která si přeje být viděna i cítěna.

Již do dokumentu, který jsem pro majitele zpracovávala a jehož tématem bylo stanovení tržní ceny nemovitosti, jsem popsala vše, co mi do té doby zahrada ukázala. V sadu byl velmi mocně cítit ženský princip, hladivý, přijímající, ale i jasný. V místě, kde se zahrada zvedá do kopce, zřetelně promlouval mužský duch s nádechem dobrodružství. Na kopci bylo místo doslova s královskou atmosférou. To podtrhovala i vinice, která byla v tomto místě vysázená. A studánka – voda v ní ukazovala, že se již těší, ba přímo touží po novém majiteli.

Cenu jsem stanovila poměrně vysokou, byla jsem si vědoma ojedinělosti této nemovitosti. A po každé, když jsem jela na prohlídku s nějakými zájemci, tak zahrada učila i mě. Občas promluvila, něco mi osvětlila v mém životě, občas mě vedla, a to i na dálku. Jezdila jsem tam moc ráda.

Po roce mi dala zprávu – prodej se blíží. A objevili se. Sympatická rodina našlapovala po tomto území s neskrývaným dojetím. Když jsme z první prohlídky odcházeli, nemohla jsem nastartovat auto, které však stihlo trochu popojet a zatarasit výjezd i budoucím majitelům. Jen jsme tak všichni jednomyslně prohlásili, že zahrada je již nechce pustit. I ona totiž byla dojatá i nesměle nadšená.

Již nemluvila pouze se mnou. Dala se do aktivního dialogu i se zájemci, slyšeli ji. Zbývalo dořešit pár "technických" záležitostí v jejich životě, což zabralo cirka dva měsíce a poté jsme již podepisovali rezervační smlouvu.

S vděčností vzpomínám i na předání této nemovitosti, nadšení byli prodávající, nadšení byli kupující a s čerstvým majitelem jsme se na konci schůzky ještě společně stihli zaposlouchat do moudrosti této země …

Končí tak pohádky, vím, ale co vím také, současní majitelé jsou tam šťastni, dobíjí je to, dává jim to velký smysl. A mně také.

Prodáváte vaši nemovitost a chcete, aby se dostala do dobrých rukou? Ozvěte se mi.